Pohádka máje

Karel Plíhal

1:PrEodejná slečno, kHoupím trochu citu,
nC#mehleďte, prosím, nG#7a váhu,
hAoďte mi klC#dimíče  Eod vašeho bC#7ytu,
nF#7ež zase ztratím odvahHu.
2:Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,
sundejte tu blond paruku,
je první máj a chci mít svoji holku,
vodit ji parkem za ruku.
R:Protože (třeba že) lG#m7áska je pěkná krC#m7atochvíle,
láska je kG#m7apka medu do čajC#7e,
co bylo čF#merné, rHázem změní v bEíléC#m 
a z králů dF#mělá lF#7okajHe,
protože (třeba že) G#m7láska je dárek C#m7televize,
když nechá pG#m7auzu mezi pořadC#7y,
láska je zF#mápis v Húčetnické knEizeC#m,
láska je spF#mort, a kdHo chce zůstat v lCize,
nesmí nic dEát, a vlastně: prG#moč takC#my, E 
když stačí bAavit dHivákEy.
3:Počkáte asi na lepšího lovce,
kam mám to vám vlízt? Na záda?
Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce
zahání zpátky do stáda.
4:Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,
a ne vás nechat se uzívat,
chvíli se projít městem za úsvitu
a pak si s vámi zazpívat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:36.031+00:00
Výsledky hledání: